I když to letos vypadalo s příchodem jara bledě, nakonec je konečně tady. Teploměr už ukazuje přijatelné hodnoty, což mě přimělo opět vyběhnout ven. Nejsem totiž z těch nadšenců, kteří by na čerstvém vzduchu vyklusávali v minus deseti. Jakmile se ale před desítkou objevilo plus, nazul jsem boty a vyrazil do parku.
 |
| Nazujte také boty a vydejte se ven! Foto: MBatty |
Přes zimu jsem běh docela zanedbával. Byl jsem sice párkrát v posilovně na pásu, ale návštěvy bych mohl spočítat na prstech ruky. Koncem února jsem si řekl, že takhle to dál nejde. Váha opět ukazovala nepěkná čísla a protože už jsem se nemohl vymlouvat na psaní diplomové práce (což byl vlastně i důvod, proč jsem zanedbával blog), oprášil jsem tenisky a vyrazil ven.
Nadšení z paprsků sluníčka mě ale přešlo asi po deseti minutách, kdy jsem si uvědomil, že jsem to teplo docela přecenil. Na tričko s krátkým rukávem to prostě ještě nebylo. Řekl jsem si ale, že to mě nezastaví. Ještě ten den jsem si objednal funkční triko s dlouhým rukávem a mikinu, takže mi odpadla další výmluva, proč neběhat při nižších teplotách, a to ta, že přece nemám co na sebe.
Nemá ale cenu si nic nalhávat. Kdybych nevěděl, že na mě v parku čeká kamarádka, asi bych to zabalil a vrátil se domů. Takto jsem ale statečně absolvoval deset kilometrů a ke konci jsem se i zahřál. A opět jsem si uvědomil, proč jsem vlastně začal běhat. Nejen, že dělám něco pro své zdraví, ale hlavně se u toho opravdu dobře odreaguji. Na chvilku vypustím všechny starosti a myslím jen na to, že je to super a že před několika lety bych tyto výkony určitě nepodával.
Jarní výběhy mě motivovaly k tomu, abych si našel nějaký závod a přihlásil se na něj. Letos to sice ztroskotalo na tom, že jsem k sobě nenašel parťáka, ale věřím, že příští rok to třeba vyjde.
Pokud ještě váháte, jestli má cenu začít běhat, doufám, že vás motivuji k tomu, abyste si odpověděli kladně. Nezáleží na tom, jak rychle běžíte. Sám nemám nijak úchvatné tempo. Důležité je, že děláte něco pro sebe. Něco, co vás může i začít bavit – jako mě.
Nadšení z paprsků sluníčka mě ale přešlo asi po deseti minutách, kdy jsem si uvědomil, že jsem to teplo docela přecenil. Na tričko s krátkým rukávem to prostě ještě nebylo. Řekl jsem si ale, že to mě nezastaví. Ještě ten den jsem si objednal funkční triko s dlouhým rukávem a mikinu, takže mi odpadla další výmluva, proč neběhat při nižších teplotách, a to ta, že přece nemám co na sebe.
Nemá ale cenu si nic nalhávat. Kdybych nevěděl, že na mě v parku čeká kamarádka, asi bych to zabalil a vrátil se domů. Takto jsem ale statečně absolvoval deset kilometrů a ke konci jsem se i zahřál. A opět jsem si uvědomil, proč jsem vlastně začal běhat. Nejen, že dělám něco pro své zdraví, ale hlavně se u toho opravdu dobře odreaguji. Na chvilku vypustím všechny starosti a myslím jen na to, že je to super a že před několika lety bych tyto výkony určitě nepodával.
Jarní výběhy mě motivovaly k tomu, abych si našel nějaký závod a přihlásil se na něj. Letos to sice ztroskotalo na tom, že jsem k sobě nenašel parťáka, ale věřím, že příští rok to třeba vyjde.
Pokud ještě váháte, jestli má cenu začít běhat, doufám, že vás motivuji k tomu, abyste si odpověděli kladně. Nezáleží na tom, jak rychle běžíte. Sám nemám nijak úchvatné tempo. Důležité je, že děláte něco pro sebe. Něco, co vás může i začít bavit – jako mě.
0 Komentáře